|
|
Kdo je boss teď? aneb dopad farmaka sertralinu na hierarchii raků
MAREŠ, Josef
Znečištění volných vod farmaceutickými látkami je aktuální hrozbou pro vodní organismy. Rozvoj farmacie a zvýšená konzumace léčiv vede k zatížení vodního prostředí nebezpečnými polutanty. Díky rychlému a stresujícímu životnímu stylu u většiny lidské populace výrazně stoupá konzumace antidepresiv. Antidepresiva a ostatní léčiva se po konzumaci a exkreci dostávají přes čističky odpadních vod do vod podzemních a povrchových, kde mohou sekundárně ovlivňovat necílové organismy. Tato diplomová práce posuzuje možný vliv běžně užívaného antidepresiva sertralinu na vzájemné sociální chování u raků mramorovaných (Procambarus virginalis). Experiment byl založen na monitorování chování různých velikostně odlišných dvojic raků. V rámci vytvořených dvojic byli posuzovány vzájemné interakce mezi raky kontrolními, raky exponovanými v sertralinu a recipročně také mezi oběma skupinami raků. Tři týdny před monitorováním byli exponovaní raci vystaveni environmentálně relevantní koncentraci sertralinu 1 g?l-1. Výsledky byly vyhodnoceny senzorickým posouzením dle dostupné metodiky a následně se statisticky vyhodnotily. Žádný sledovaná skupina raků nevykazovala signifikantní rozdíl v chování. Díky prvotní fázi experimentů tohoto typu nemůžeme ze zjištěných výsledků s jistotou určit, že sertralin nemá vliv na sociální chování raků mramorovaných. Společně s dalšími antidepresivy je však sertralin, jako selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, zajisté možnou hrozbou pro životní prostředí.
|
|
|
Vliv různých teplot na konkurenceschopnost raka mramorovaného v agresivních interakcích
KREJČÍ, Miloslav
Raci jsou důležitou složkou vodních ekosystémů. Nepůvodní druhy raků často ovlivňují početnost původních druhů a působí tím na všechny trofické úrovně, což ovlivňuje fungování ekosystémů. Změny ve sladkovodních systémech pak způsobují invazní druhy raků, zejména severoamerické druhy, které mimo jiné přenáší račí mor Aphanomyces astaci. Jedním z těchto druhů, který byl nedávno introdukován a následně rozšířen v Evropě, je rak mramorovaný (Procambarus virginalis). Cílem diplomové práce bylo experimentální porovnání konkurenceschopnosti raka mramorovaného v mezidruhových interakcích s rakem červeným (Procambarus clarkii), rakem signálním (Pacifastacus leniusculus) a rakem pruhovaným (Faxonius limosus) v závislosti na teplotě vody. Experimentální část zahrnovala 20 dílčích pokusů mezidruhových interakcí v teplotě 16 °C, 18 interakčních pokusů v teplotě 20 °C a 19 mezidruhových pokusů v teplotě 24 °C. Interakce probíhaly v jednotlivých arénách s vytemperovanou vodou, které byly snímány videokamerami umístěnými nad experimentálním systémem arén. Následně byly z pořízených 30 minutových záznamů vyhodnoceny agonistické interakce raků.Z výsledků vyplývá, že rak mramorovaný je konkurenceschopný vůči studenomilným i teplomilným druhům raků, především pak ve vyšších teplotách. Zvyšující se teplota prostředí může zvýšit úspěšnost tohoto vysoce odolného a adaptabilního druhu v šíření do nových oblastí, jakož i přežití zimních období, a způsobit tak negativní dopady na původní organismy, zejména na původní druhy raků.
|
|
|
Vliv chloridazonu na raná vývojová stádia raka mramorovaného
ŘEHOŘEK, Martin
Bakalářská práce měla za cíl posoudit vliv chloridazonu na raná vývojová stádia raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Vliv chloridazonu jsme hodnotili podle řady faktorů, jako jsou biomarkery oxidačního stresu a antioxidační biomarkery, růst, mortalita, ontogenetický vývoj a chovaní raků. Získané výsledky z tohoto pokusu poslouží k rozšíření známých dat o působení chloridazonu na raky a vodní ekosystémy.
|
|
|
Zhodnocení přežívání a růstu dvou invazivních raků v teplotně suboptimálních podmínkách
MARKOVÁ, Kateřina
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především ve sladkovodních ekosystémech a zasahuje i populace původních druhů raků v Evropě. Dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dlouho známá a dobře popsaná, ale interakce mezi jednotlivými nepůvodními invazními druhy raků jsou prozkoumány podstatně méně. Jelikož rozšíření i počet nepůvodních druhů raků neustále narůstá, je zřejmé, že v Evropských vodách budou dominovat právě tito nepůvodní zástupci. Zatím však není zcela jasné, který z těchto invazních druhů a za jakých podmínek bude mít "navrch". Cílem této bakalářské práce bylo vypracování literárního přehledu se zaměřením na faktory negativně ovlivňující populace původních druhů raků, především pak problematiku nepůvodních raků a račího moru, který tito zástupci často přenášejí. Pozornost byla věnována významu teploty vody pro raky a vybraným druhům využitým v experimentální části této práce raku mramorovanému Procambarus virginalis (Lyko, 2017) a raku signálnímu Pacifastacus leniusculus (Dana, 1852). Experiment byl zaměřen na zhodnocení přežívání, růstu, poškození klepet a dospívání těchto druhů při teplotě vody ~16 °C, která je u raka signálního v rozmezí optimálních hodnot, ale u raka mramorovaného se jedná o suboptimální podmínky, kdy by však měl být stále schopný reprodukce. Pokud by se tyto druhy ve volné přírodě měli dostávat stále častěji do kontaktu, je důležité jejich vzájemné vztahy důkladněji pochopit.
|
|
|
Koktejl invazivních druhů ve vnitrozemských vodách - ekologická charakteristika, vzájemné působení a následky
ROJE, Sara
Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol: 1) obecné shrnutí současných poznatků o vlivu vodních invazních druhů v Evropě, jejich ekologické charakteristiky, hlavní představitelé, jejich interakce a důsledky šíření; 2-3) dvě studie zabývající se vzájemnými interakcemi invazivních druhů vyskytujícími se společně v jednom habitatu; a 4) porovnání rozdílů mezi chováním původního a nepůvodního druhu ryb. Kapitola 1 se zabývá teoretickým konceptem dopadů vodních invazivních druhů skládajících se ze čtyř vybraných skupin, s přehledem konkrétně vybraných druhů a jejich souvisejícím dopadem a popisem druhů použitých v experimentální práci. Kapitola 2 se věnuje dopadu blešivců ježatých na raná vývojová stadia raků mramorovaných a signálních. Tato studie potvrzuje, že blešivci ježatí jsou jako invazivní druh téměř nezastavitelní, protože byli schopni se živit různými vývojovými stádii větších sladkovodních korýšů, i když byly chráněny svými matkami. Kapitola 3 sledovala interakce dvou invazivních druhů: hlaváče černoústého a raka mramorovaného. Hlaváč vykazoval vyšší agresivitu a dokázal přijímat všechny nabízené velikosti juvenilních raků jako svou potravu. Studie také potvrdila, že hlaváč se dokáže skrýt před rakem zahrabán v písku a poté na něj zaútočit. Jediným omezujícím faktorem může být větší velikost raků. Rozhodně oba druhy navzájem ovlivňují své chování, což může mít oboustranné negativní důsledky. Kapitola 4 se zabývá individuálním chováním obou druhů během dne a noci v laboratorních podmínkách v nádržích se simulovaným prouděním. Oba druhy vykazovaly velmi podobné chování, pouze s mírnými rozdíly vůči přizpůsobivosti a činnosti související se stresem. Celkově byla potvrzena role hlaváče jako agresivního predátora vázaného na dno vodních ekosystémů. Díky tomu hlaváč černoústý sdílí stanoviště s mnoha dalšími bentickými druhy, jako jsou různonožci, raci a další ryby, ať již původní nebo nepůvodní. Obecně platí, že všechny invazivní druhy představují hrozbu pro všechny původní populace, v případě podobných preferencí na habitat, kde dochází ke konkurenci o úkryty a následně i útokům a predaci. Podobně mohou různonožci a raci negativně ovlivňovat invadované ekosystémy. Jeden druh může omezit druhý, nebo slabší druh hledá alternativní niku, což může v důsledku vést ke změně v ekosystému. Tato práce překládá některé nové informace především o interakcích invazivních druhů, ale také formuje základy pro budoucí experimenty, které se mohou zaměřit na složitější nastavení jednotlivých experimentů.
|
|
|
Nepůvodní druhy raků na Slovensku
LIPTÁK, Boris
Lidská činnost významnou měrou změnila životní prostředí a jeho biotu do té míry, že můžeme celosvětově pozorovat pokles biodiverzity. Biologické invaze k těmto procesům významně přispívají. Slovensko je rychle se rozvíjející zemí nacházející se na severu Panonské pánve a západní části Karpat. Geologické charakteristik regionu předurčují jeho mimořádnou druhovou bohatost díky dosud zachovaných regionů s biotopy o vysoké biologické a ochranářské hodnotě. Díky tomu se na západě země stále vyskytují prosperující populace raka kamenáče a napříč zemí i populace raka říčního. Naopak rak bahenní je na Slovensku na pokraji vyhynutí. Hlavní příčinou poklesu jeho početnosti je šíření nepůvodních druhů raků přenášejících patogen račího moru. Přestože se populace raků kamenáčů a raků říčních nacházejí v horních částech povodí, riziko propuknutí račího moru je vysoké, jelikož etablované populace raka pruhovaného jsou potvrzenými chronickými přenašeči původce račího moru. Akvaristický obchod je stále více shledáván jako významná cesta introdukce nepůvodních druhů, z nichž některé se mohou etablovat a invazivně šířit. Ve slovenském akvaristickém obchodě bylo zaznamenáno 26 druhů sladkovodní druhy raků, krevet a krabů. Mramorovaný rak byl jedním z nejčastěji obchodovaných druhů. Identifikovali jsme několik nových lokalit výskytu mramorových raků s etablovanými rozmnožujícími se populacemi v těsné blízkosti významných slovenských řek. Jedna z nově nalezených populací leží jen za hrází s čerpací stanicí, tj. velmi blízko postranního ramene Dunaje, které je osídleno rakem pruhovaným infikovaný původcem račího moru. Díky kontaktu s infikovaným rakem pruhovaným se rak mramorový může snadno stát nositelem tohoto onemocnění a začít jej šířit, což by přispělo k ohrožení zbytkových populací raka bahenního v Dunaji. Lze očekávat, že se na Slovensku vyskytuje více doposud neobjevených lokalit s rakem mramorovaným. Vezmeme-li v úvahu jeho partenogenetickou reprodukci, je teoreticky i jediný jedinec dostačující pro založení nové populace. Vzhledem k vysoké dostupnosti raka mramorovaného v akvaristickém obchodě a rostoucímu počet volně žijících populací bylo důležité realizovat výzkum hodnotící potenciální dopady raka mramorovaného na invadované ekosystémy. Poskytujeme první studii zkoumající trofickou pozici a potravní preferenci raka mramorovaného v etablované populaci. Pomocí stabilních izotopů (13C a 15N) bylo zjištěno, že se rak mramorovaný vyskytuje ve středu potravního řetězce a je všežravý. Rak mramorovaný konzumoval řasy, allochthonní a autochtonní detrit, zoobentos a makrofyta, čímž je silným konkurentem pro širokou škálu organismů závislých na stejných potravních zdrojích. Rak mramorovaný přenáší energii ze základny potravinové pyramidy do vyšších trofických úrovní, jelikož je kořistí rybích predátorů. Tento druh může vytvářet početné populace a tvořit tak dominantní složkou bentické fauny, a tím ovlivňovat celý invadovaný ekosystém. Jeho široká trofická nika potvrzuje vysokou plasticitu druhu a podporuje výskyt jeho populací v širokém spektru habitatů. Rak mramorovaný je tedy vysoce adaptabilní invazivní druh, který může ohrožovat nejen původní druhy raků prostřednictvím kompetice a šíření račího moru, ale i celé sladkovodní ekosystémy a jejich biotu.
|
|
|
Porovnání raka mramorovaného a raka pruhovaného: přímá interakce a kompetice o zdroje
MAN, Milan
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především v případě sladkovodních ekosystémů a původních račích populací, které zde žijí. Obecně vyšší dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dobře a dlouho známá, interakce mezi jednotlivými nepůvodními druhy raků jsou však významně méně zkoumány. Přitom jejich rozšíření je stále významnější a je zřejmé, že právě nepůvodní druhy raků budou v evropských vodách dominovat. Zatím však není zcela jasné, který z těchto raků bude úspěšnější. Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma mezidruhových interakcí u raků s důrazem na původní a nepůvodní druhy raků vyskytující se v Evropě. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnání přímých interakcí a kompetice o úkryt v Evropě široce rozšířeného raka pruhovaného Faxonius limosus (Rafinesque, 1817) a nově stále častěji se vyskytujícího raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017. Tyto druhy se ve volné přírodě setkávají stále častěji, o jejich vzájemných přímých interakcích a kompetici o zdroje je však stále minimum dostupných informací. Při agonistických interakcích zvítězil rak mramorovaný ve významně více soubojích než rak pruhovaný v nepřítomnosti i v přítomnosti úkrytu. Raci mramorovaní sice ustanovili významně větší dominanci nad samicemi raka pruhovaného v nepřítomnosti i v přítomnosti úkrytu, nikoliv však nad samci. Je také důležité říci, že přítomnost úkrytu snižuje počet soubojů a také jejich celkové trvání. V dominanci ustanovené obsazením úkrytu nebyl mezi raky mramorovanými a raky pruhovanými zjištěn žádný významný rozdíl. Rak mramorovaný je přesto díky své agresivitě schopen konkurovat jiným nepůvodním druhům raků, případně je ze sladkovodních systémů vytlačit.
|
|
|
Chování vodních organismů a kontaminace vodních toků? nechtěná léčba deprese a nespavosti u raků
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce posuzuje možné účinky farmaceuticky aktivních sloučenin na necílové vodní organismy, a s tím spojená možná rizika. Test probíhal na partenogeneticky se rozmnožujících nepůvodních racích mramorovaných, kteří byli vystaveni koktejlu pěti běžně užívaných farmak a jedné nezákonné droze - tramadolu, citalopramu, sertralinu, venlafaxinu, oxazepamu a metamfetaminu. Koncentrace odpovídala 1 mikrogram.l-1 pro každou z testovaných látek. Hlavní část experimentu byla založena na monitoringu chování skupin exponovaných a kontrolních raků v arénách s úkryty nebo bez úkrytů. Této části předcházela třítýdenní expozice raků v koktejlu sledovaných látek. Výsledky byly vyhodnoceny v programu EthoVisionXT a následně statisticky vyhodnoceny. V systému s dostupnými úkryty vykazovaly sledované parametry (nachozená vzdálenost a aktivita) významné rozdíly mezi exponovanou a kontrolní skupinou. Exponovaná skupina nachodila signifikantně větší vzdálenost a byla výrazně aktivnější než skupina kontrolní. Zároveň strávila statisticky významně vyšší dobu mimo úkryt než kontrolní raci. V systému bez možnosti ukrytí byly výsledky z důvodu absence úkrytů téměř opačné. Nachozená vzdálenost, rychlost i aktivita se signifikantně lišila. Exponovaní raci vykazovali výrazně nižší aktivitu, rychlost, a nachodili značně kratší vzdálenost. Výsledky tohoto experimentu dokazují, že koktejl sledovaných látek může významný vliv na chování necílových vodních organismů. Na exponované raky působily látky tlumivým účinkem a ochromením smyslových receptorů, což může mít výrazný vliv na populace ve volných vodách.
|
|
|
Vliv herbicidu s-metolachloru na raná vývojová stádia raka mramorovaného
MATERNA, Jan
S-metolachlor je látka patřící do skupiny herbicidů, které jsou v současné době používány k ochraně zemědělských plodin. Konkrétně je tato látka s chemickým názvem C15H22CINO2 řazena mezi preemergentní herbicidy používané k potlačení nežádoucích plevelných rostlin. Cílem této práce bylo posouzení vlivu s-metolachloru na mortalitu, chování, růst, ontogenetický vývoj, hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raných vývojových stádií raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). Vliv tohoto herbicidu byl hodnocen na základě embryolarválního test toxicity na racích. Raná vývojová stádia raků byla vystavena třem koncentracím s-metolachloru a to 1,1 mikrogramů/l, 11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l po dobu 45 dnů. U všech testovaných koncentrací byla prokázána vyšší mortalita, zpoždění ontogenetického vývoje s doprovodným pomalejším růstem a změny v chování (celková pohybová vzdálenost a rychlost chůze). Navíc bylo pozorováno významné snížení koncentrace katalázy, glutathion S-transferázy, superoxid dismutázy a snížení hladiny redukovaného glutathionu ve dvou vyšších testovaných koncentracích (11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l) s-metolachloru ve srovnání s kontrolou. U žádné z testovaných skupin nebyly pozorovány statisticky významné změny v oxidačním poškozením (hladině TBARS). Na základě výsledků této studie lze doporučit raná vývojová stádia raků jako vhodné organismy pro testy toxicity a jejich využití pro biomonitoring zatížení vodního prostředí herbicidy.
|
|
|
Interakce nepůvodních druhů korýšů ve vodách ČR: Lovec nebo kořist?
ŠVAGROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá nepůvodními druhy korýšů, kteří se již vyskytují nejen v Evropě ale úspěně osidlují i území České republiky. Druhy, kterými se tato práce zabývá, jsou rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a blešivec velkohrbý (Dikerogammarus villosus). Cílem diplomové práce bylo zjistit schopnost blešivce velkohrbého napadat a požírat vajíčka a ráčata výše zmíněných druhů raků, kteří byli použiti jako modeloví zástupci čeledi Astacidae a Cambaridae. Hlavním cílem bylo především potvrdit vysokou agresivitu blešivce velkohrbého a poukázat na to, že tento druh je schopen negativně ovlivnit (přímou predací na raných vývojových stádiích) i velikostně větší bezobratlé (raky). Zároveň jsme posuzovali, zda může být blešivec velkohrbý vhodnou potravou raků. Jak ukázaly experimenty, blešivec velkohrbý je schopen predovat nejen na vajíčkách a ráčatech raka signálního a raka mramorovaného, ale také predovat přímo na vajíčkách a vylíhlých ráčatech inkubovaných na abdomenu samic raků. Výsledky potvrdily teorii o jeho nebezpečnosti pro vodní ekosystémy a především jeho potenciál přímo ovlivňovat i populace větších druhů organismů. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že blešivec velkohrbý může být i vhodnou kořistí pro adultní a subadutlní jedince raka signálního a adultní jedince raka mramorovaného.
|
host ::
RSS.